Serbske ludowe zastupnistwo
Sorbische/wendische Volksvertretung
Sorbian/Wendish People’s Representation

Swjatočne konstituowanje a prěnje wobzamknjenja Serbskeho sejma dnja 17. nowembra w Slepom

W srjedźołužiskim Slepom/Schleife je so dnja 17. nowembra 2018 konstituował Serbski sejm. Wón je prěnje ludowe zastupjerstwo Serbow a liči 24 wolenych zapósłancow. W bohatej ličbje su so hosćo na prěnim posedźenju Serbskeho sejma wobdźělili.

Do konstituowanja je so wotměła ekumeniska nutrnosć w slepjanskej cyrkwi z fararjom Ingolfom Kśenku z Janšojc/Jänschwalde. Wón je dopomnił na stare, wot Měrćina Luthera w přełožku Biblije wužiwane němske słowo „Lindigkeit“. Tute měni zamóžnosć, słužić zakonju a sprawnosći z rozswětlerskim rozumom, kaž tež připóznać ludźi w swojim tudyšim byću, swojich potrjebach a začućach. Z wułoženjom zwiska wo dobroćiwosći jako počink a wo lipje jako štom Serbow je farar Kśenka rysował wobraz přikłada za sejm.

W dostojnej wotewrjenskej narěči při swjatočnym konstituowanju je prof. dr. Klaws Thielmann jako čłon Rady starostow pomjenował wudobyća sejma a podał dohlad do přichodnych móžnosćow samopostajowanja w kulturnych a kubłanskich naležnosćach při wuchowanju rěčow a kultury: „Nastawa grat k skrućenju serbskeho sebjewědomja, kiž so zepjera na zhromadźenstwo Serbow w Delnjej a Hornjej Łužicy w dobrym susodstwje z němskej ludnosću. Sejm twori puć do samopostajenja serbskeho ludu we wot zakładneho zakonja Zwjazkoweje republiki Němskeje spožčenym ramiku. Změjemy w stawiznopisu dwě dobje za Serbow: jednu před parlamentom a jednu wot dźensnišeho.“

Swjedźensku narěč je měł dr. Měrćin Wałda jako załoženski čłon na tymle dnju rozpušćeneje iniciatiwneje skupiny za Serbski sejm. Wón je ze socialno- a kulturnowědomnostneho wida hišće jónu podał dohlad do zwiskow wokoło sejma a za jeho potrjebu. Wobě narěči stej pokazałoj, kak su z prašenjow zańdźenych lět wurosli jasnosće a perspektiwy za puć Serbskeho sejma.

W postrownych adresach je so prěnjemu parlamentej Serbow wjelekrótne připóznaće wuprajiło. Zapósłancojo krajneju sejmow Braniborskeje a Sakskeje a zwjazkoweho sejma kaž tež statny minister a zamołwity za serbske naležnosće su wupřeli zbožopřeća, přejachu wuspěch abo su poskićeli podpěru.

Rěčnica rady starostow Silwija Stefanowa (Čorny Chołmc/Schwarzkollm) a wólbny wjednik dr. Hagen Domaška (Drježdźany/Dresden) staj zapósłancam wuprajiłoj zbožopřeća a jim přepodałoj wobkrućenske wopisma kaž tež knihu „Minderheitenrecht ist Menschenrecht“ wosobinsce signěrowanu wot Pětra Kroha.

Pod wjednistwom starobneje prezidentki a runočasnje prěnjeje adresatki sejma, Edith Pjeńkoweje z Rowneho/Rohne, je so prěnje posedźenje zjawnje wotměło. Wone je wobsahowało postajenje nachwilneho jednanskeho porjada. Zapósłancojo su nimo toho wobzamknyli, wužiwać pomjenowanje „Serbski sejm“ jako swójske mjeno za parlament. Dale su z prěnjeho wuradźownja wušli tři posołstwa, kotrež su so wobzamknyli:

  • Tomaš Wornar (Drježdźany/Dresden) je přečitał do manifesta spisane zasady zhromadneho dźěła Serbskeho sejma.
  • Hanzo Wylem-Keł (Huštań/Wüstenhain) je zapodał wot Uda Nikuša (Cersk/Tschernitz) iniciěrowane měrowe poselstwo, z njepowalnej wolu so jako Łužiscy Słowjenjo zasadźować za nutřkowny a wonkowny měr.
  • Tomaš Čornak (Njebjelčicy/Nebelschütz) je zastupniske prawo Serbskeho sejma zwjazał z dźakom a respektom napřećo Domowinje, kotraž je jako třěšny zwjazk serbskich towarstwow dotal pohonjowała politiske sobupostajanje.

Přichodne zjawne posedźenje Serbskeho sejma budźe dnja 15. hodownika/decembra 2019.

Wróćo