Serbske ludowe zastupnistwo
Sorbische/wendische Volksvertretung
Sorbian/Wendish People’s Representation

Koncept přichoda za serbske kubłanje ma so zdźěłać

Na přeprošenje kubłanskeho wuběrka Serbskeho sejma zetka so 27. oktobra něhdźe 20 zastupjerjow z wšelakich, w serbskim kubłanju skutkowacych institucijow, wuwučowacych a angažowanych priwatnych wosobow w Budyšinje a z widejokonferencu. Tema bě wudźěłanje koncepta za na swójske zajimy sylnišo dźiwacy resp. za samopostajeny serbski kubłanski system.

Měrćin Krawc předstaji w předpolu wuwity projektowy namjet a rozprawješe wo nazhonjenjach z ekskursije do wuchodneje Belgiskeje. W hóstnym přinošku spisowaćela a publicista Křesćana Krawca, kotryž Měrćin Wałda přednjese, pokaza so na historiske, zdźěla bolostne nazhonjenja při přestrukturowanjach kubłanja po politiskim přewróće 1989. Tež Jan Nuk rysowaše skeptiski wobraz. Dalše impulsowe přinoški slědowachu. W diskusiji – přez kotruž wjedźeše Christiana Piniekowa – so mjez druhim na prjedawše studije a posudki dopominaše, n. př. na kónčnu rozprawu wot zwjazkoweho ministerstwa nutřkowneho wodźeneje dźěłoweje skupiny „Korporacija zjawneho prawa“ z lěta 2011, kotraž bě hižo wšelake struktury za efektiwniše a samopostajene serbske kubłanje diskutowała.

Kritisce so widźeše, zo tute kaž tež namjety z kubłansko-praktiskich přepytowanjow a kubłanskopolitiskich diskursow mało kedźbnosće namakachu a dotal přemało změnow a polěpšenjow wunjese w zmysle trajnje spomóžneho a prosperěrowaceho wuwića našich rěčow we wšěch generacijach.

Tohodla ma so Załožbje za serbski lud namjetować, posudk financować dać, kiž wupokazuje strukturelnje naslědne rozrisanja za rozkćěwace kubłanje hač k přesadźenju kubłanskeje awtonomije, t. r. samopostajeneho kubłanskeho systema. Při tym maja so pod zapřijećom namjetow z wobstejacych studijow, wobkedźbujo kubłanske struktury pola europskich susodow a přez aktiwne sobudźěło serbskeje wobydlerskeje přirady, wšelake warianty nadźěłać, zo bychu serbscy zastupjerjo na wědźe bazowace rozsudy přichoda tworili.

Wróćo